Okres Český Krumlov

Okres Český Krumlov
 
 
Kraj Jihočeský kraj
Sídlo okresu Český Krumlov
Rozloha 1 615,03 km²
Počet obyvatel
 •   hustota zalidnění 62 536 (2009)
38,72 ob./km²
Počet obcí
 •   z toho měst
 •   z toho městysů 4563
Vojenský újezd 1
LAU 1 CZ0312
SPZ před 2001 CK
 
Okres Český Krumlov (Českokrumlovsko) se nachází v Jihočeském kraji. Je současně také nejjižnějším okresem České republiky. Sídlo okresu je v Českém Krumlově. S rozlohou 1 615,03 km² se okres řadí na 6. místo v republice a na 3. místo v kraji. Počtem obyvatel 60 708 se však okres jak v rámci republiky, tak v rámci kraje řadí mezi podprůměrně lidnaté (v kraji je 2. nejméně lidnatý). Dlouhá léta měl okres nejnižší hustotu zalidnění v celé republice, v posledních letech se průměrná lidnatost však díky vysokému přirozenému přírůstku zvýšila na dnešních 37,58 obyv./1 km². Českokrumlovsko je však stále 2. nejřidčeji zalidněným okresem po sousedním okrese Prachatice. Okres tvoří celkem 45 obcí, z toho 6 měst , 3 městyse a 1 vojenský újezd (Boletice). Původní obec Rožmberk nad Vltavou byla na město povýšena až v lednu 2007, stejně jako obce Besednice, Frymburk a Křemže na městyse.
 
 
Českokrumlovsko sousedí s jihočeskými okresy Prachatice a České Budějovice. Jižní hranice je státní hranicí s Rakouskem (Horní Rakousko a Dolní Rakousko) .
Od zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002 se okres člení na 2 obvody obce s rozšířenou působností (Český Krumlov a Kaplice). Tyto obvody se dále člení na 4 správních obvodů pověřených obcí (Český Krumlov, Horní Planá, Vyšší Brod av ORP Český Krumlov ; a Kaplice v ORP Kaplice). Pátým POÚ je Vojenský újezd Boletice.
 
 
Okresní město Český Krumlov je pro vysokou hodnotu a zachovalost svých památek od roku 1992 na seznamu UNESCO.
 
 
Okres vznikl k 1. červenci 1960 sloučením celého původního okresu Český Krumlov a většiny okresu Kaplice (kromě obce Svatý Jan nad Malší, která připadla okresu České Budějovice). Za celou dobu své existence se jako u jednoho z mála okresů jeho hranice nijak výrazně neměnila. Měnil se pouze počet obcí - z 67 v době vyhlášení , na dnešních 46. Nejnižší počet obcí (39) byl na okrese při sčítání v roce 1980 - v době, kdy probíhal proces integrace. Po pádu komunismu v roce 1989 dochází naopak k procesu dezintegrace, kdy se obrovské územní jednotky opět rozdělovaly - vznikly např. obce Pohorská Ves, Přední Výtoň, Mojné, Věžovatá Pláně a jiné.
 
 
Pohled na město a zámek v Rožmberku nad Vltavou. Oblíbený cíl vodáků i turistů.
Českokrumlovsko patří k okresům, které nejvíce postihl poválečný vývoj v českých zemích. První ranou byl odsun sudetských Němců v letech 1945-1946. Většina měst a obcí okresu měla totiž před válkou převažující německé obyvatelstvo - české byly pouze obce na sever od svahů Blanského lesa (Křemže, Brloh) a Slepičích hor (Velešín, Besednice). Nedlouho poté vzniklo přísně střežené hraniční pásmo, jemuž padlo za oběť velké množství tehdy již vybydlených obcí - z největších jmenujme Pohoří na Šumavě, Cetviny a Dolní Přibrání v Novohradských horách a Kapličky, Přední Zvonkovou a Zadní Zvonkovou na Šumavě. Další obce zanikly z důvodu zřízení vojenského újezdu Boletice v Šumavském podhůří v roce 1950 (Ondřejov, Jablonec). Poslední skupinou zaniklých obcí jsou vesnice zatopené vodami přehrady Lipno, vystavěné v letech 1950-1960. Největšími z nich byla Dolní Vltavice, Frýdava a Horka. Zatopena byla také část dnešního městyse Frymburk.
Rok 1961 1970 1980 1991 2001 2007
Počet obcí 67 49 39 45 46 46
Počet obyvatel 48 620 49 940 55 395 57 398 59 569 60 708
Přírodní podmínky
 
 
 
Největší vodní nádrž v ČR - Lipno.
Průměrná nadmořská výška je na okrese 690 m.
K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 1 615,03 km², z toho:
35,75 % zemědělských pozemků, které z 38,22 % tvoří orná půda (13,66 % rozlohy okresu)
64,25 % ostatní pozemky, z toho 74,42 % lesy (47,81 % rozlohy okresu)
 
Výhled z rozhledny na Kleti. V pozadí oblak páry vycházející z jaderné elektrárny Temelín.
Trať 194 vede v trase České Budějovice - Volary a má velký význam pro spojení jihočeské metropole s turistickou oblastí Šumavy. Trať prochází okresním městem Český Krumlov, v době výstavby lipenské nádrže musela být v úseku Nová Pec (PT) - Černá v Pošumaví poněkud přeložena.
Trať 195 - tzv. Vyšebrodská elektrická dráha byla již od svého zprovoznění v roce 1911 vedena v elektrické trakci. Jednalo se proto o druhou elektrizovanou trať na našem území. Vede z Rybníka (předposlední stanice trati 196 před hranicemi) do Lipna nad Vltavou a má velký, zejm. turistický význam. Dříve byla elektrizována stejnosměrným proudem o napětí 1 500 V , v souvislosti s elektrizací trati 196 byla však přestavěna na střídavý proud o napětí 25 kV. Přestavba byla dokončena v roce 2005.
Cestovní ruch
 
Českokrumlovsko patří mezi turisticky nejatraktivnější okresy v celé České republice. Nabízí širokou škálu turistických zajímavostí od přírodních krás Novohradských hor, Šumavy a Blanského lesa, přes oblíbené možnosti vodáctví na řece Vltavě až po velkou řadu nádherných stavebních památek. Velké množství turistů se také každoročně rekreuje na březích naší největší vodní nádrže Lipna - v současné době Lipno „objevili“ ale například také turisté z Nizozemí.
Na území okresu se horská turistika v oblasti Šumavy často spojuje s koupáním a rekreací právě u lipenské nádrže.
Dosud trochu zapomunuté a ne úplně doceněné jsou Novohradské hory. Najdeme tam spoustu nádherných opuštěných míst se zachovalou přírodou, největší zajímavostí je asi Žofínský prales (nedaleko obce Pohorská Ves). Velká část Novohradských hor byla ale skoro 40 let součástí hraničního pásma, a tedy nepřístupná. Po příslušnících pohraniční stráže ale nezbyly pouze rozvaliny vesnic, ale také síť zpevněných cest vhodná pro cykloturistiku. Nejvýznamnějšími turistickými východisky do „krumlovské“ části N.hor jsou obce Benešov nad Černou, Malonty a Pohorská Ves.
Na sever od Českého Krumlova již začínají svahy nepříliš rozsáhlého pohoří Blanský les s nejvyšším vrcholem Kleť (1084 m). Můžeme se na něj dopravit sedačkovou lanovou dráhou z Krasetína. Východisky jsou obce Křemže, Holubov, Brloh a Chvalšiny, a také samotné okresní město.
Davy turistů nejen českých, ale i zahraničních, každoročně směřují do našeho snad nejhezčího okresního města - Českého Krumlova, které bylo pro zachovalost a architektonickou hodnotu svých mnohých památek již v roce 1992 zařazeno na seznam UNESCO. Mezi nejvýznamnější památky ve městě řadíme rozsáhlý komplex krumlovského zámku s obrovskou zámeckou zahradou, který se tyčí nad historickým městem. Ve městě dále najdeme celou řadu krásných renesančních i gotických domů a gotický kostel sv. Víta. Krása města je navíc podtržena jeho malebnou polohou v zákrutě řeky Vltavy.
 
 
 
Benešov nad Černou • Besednice • Bohdalovice • Brloh • Bujanov • Černá v Pošumaví • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Třebonín • Frymburk • Holubov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chlumec • Chvalšiny • Kájov • Kaplice • Křemže • Lipno nad Vltavou • Loučovice • Malonty • Malšín • Mirkovice • Mojné • Netřebice • Nová Ves • Omlenice • Pohorská Ves • Přední Výtoň • Přídolí • Přísečná • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Soběnov • Srnín • Střítež • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vyšší Brod • Zlatá Koruna • Zubčice • Zvíkov • vojenský újezd Boletice