Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj

 
Jihomoravský kraj (do 30. května 2001 Brněnský kraj) zaujímá jižní a část střední Moravy; výjimkou je osada Jobova Lhota (dnes součást obce Kněževes), která tvoří historickou součást Čech, respektive i území Valticka a tzv. Dyjský trojúhelník (do roku 1920 součásti Dolního Rakouska). Na západě má kratičký úsek společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě hraničí se slovenskými kraji Trenčínským a Trnavským; na jihu hraničí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko (Niederösterreich).

Přírodní podmínky
Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vysočiny, např. Drahanská vrchovina s Moravským krasem, do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Nejvyšší hora pohoří, Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m) už však leží kousek za hranicí kraje, jehož nejvyšším bodem se tak stal zalesněný vrchol málo známé Durdy (842 m).

Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a její přítok Svitava.

V Jihomoravském kraji je řada chráněných přírodních území (chráněných krajinných oblastí): Bílé Karpaty, Moravský kras se známou jeskyní a propastí Macochou, Pálava a zejména Národní park Podyjí

V kraji je 672 obcí, z toho 21 obec s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Dále zde existuje 1 vojenský újezd (Březina). Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5% z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je statutární město Brno. To je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje - je např. sídlem Ústavního soudu. Rozlohou 7 065 km2 (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo a počtem 1 135 586 obyvatel (11 % z ČR) třetí místo v České republice.

Okresy

Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo

Historie
 

Jihomoravský folklorní soubor
Nový zemský dům v Brně - v současnosti sídlo krajského úřadu Jihomoravského krajeKraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Původně se jmenoval Brněnský kraj. Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu v Brně a některých dalších orgánů státní správy.

Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části Česka. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů (v čele s tzv. věstonickou Venuší), leží právě zde.

Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po připojení Moravy k českému knížectví se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. Ve Znojmě najdeme jednu z nejstarších rotund na českém území. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem Moravského zemského sněmu, který střídavě zasedal v Brně a Olomouci.

Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805, v níž francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.