Klatovy

Okres Klatovy
 
Kraj Plzeňský kraj
Sídlo okresu Klatovy
Rozloha 1 945,69 km²
Počet obyvatel
 •   hustota zalidnění 89 035 (2009)
45,76 ob./km²
 
Okres Klatovy náleží do Plzeňského kraje. Jeho sídlem je město Klatovy. Rozloha okresu je 1 945,69 km², čímž se řadí na 1. místo v rámci Plzeňského kraje i v rámci celé České republiky. Počtem obyvatel 87 629 osob mu patří 2. místo v Plzeňském kraji (po okresu Plzeň-město). Průměrná lidnatost okresu je velmi nízká, hluboko pod krajským i republikovým průměrem (45 obyvatel na 1 km²). Okres se skládá z 94 obcí. Status města má 15 obcí, 4 obce mají status městyse.
Území okresu vyplňuje hlavně západ pohoří Šumava a západní Pošumaví.
Okres sousedí s plzeňskými okresy Plzeň-jih a Domažlice, s jihočeskými Prachatice a Strakonice a jeho jižní hranice je i státní hranicí s Německem.
 
 
Rabí, nejrozsáhlejší hradní komplex v ČR, najdeme ve stejnojmenné obci, 9 km SV od Sušice.
 
 
Oblíbenou turistickou atrakcí je kamenité koryto horské říčky Vydry na Šumavě v jihovýchodním cípu okresu.
 
 
 
Přírodní podmínky
 
Dalším turisticky hojně navštěvovaným hradem v Pošumaví jsou Velhartice nacházející se 18 km J od Klatov.
K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 1 939,6 km², z toho:
46,32 % zemědělských pozemků, které z 55,46 % tvoří orná půda (25,69 % rozlohy okresu)
53,68 % ostatní pozemky, z toho 80,4 % lesy (43,16 % rozlohy okresu)
[editovat]Vodstvo
Nejvýznamnějšími řekami území klatovského regionu jsou řeky Úhlava a Otava.
Řeka Úhlava pramení v horských oblastech Šumavy, nedaleko Železné Rudy, pod horou Pancíř. Protéká městy Nýrsko, Janovice nad Úhlavou a Švihov, její tok také tečuje některá klatovská předměstí. Podle pozměněných hranic okresů k roku 2007 bude řeka opouštět území okresu za obcí Červené Poříčí v nadmořské výšce asi 360 m. V Plzni řeka ústí do Radbuzy.
 
 
Typickým pošumavským městečkem je Strážov.
Řeka Otava vzniká na Šumavě nedaleko rekreačního střediska Čenkova Pila soutokem řek Vydra a Křemelná. Protéká městy Sušice a Horažďovice, za nimiž také opouští území okresu i kraje a teče směrem na Strakonice a Písek, za nímž ve vodní nádrži Orlík ústí do Vltavy.
Podhorské oblasti klatovského okresu jsou bohaté na rybníky. Zejména se jedná o území vymezené přibližně městy Klatovy, Nepomuk, Horažďovice a Sušice. Největším rybníkem na okrese je Kozčínský rybník, u obce Kovčín, který má plochu 104 ha. Významné pro rekreaci jsou také rybníky Hnačovský nebo Myslívský.
Na řece Úhlavě, nad městem Nýrsko, byla v roce 1966 vybudována Vodní nádrž Nýrsko o ploše 126 ha. Podhorská nádrž je zásobárnou pitné vody.
Na Šumavě najdeme také větší množství jezer ledovcového původu. Jedná se zejména o jezera Černé (17,6 ha, největší jezero v ČR), Čertovo jezero (10 ha), Jezero Laka a Prášilské jezero. Všechna jezera jsou v nadmořské výšce kolem 1 000 m.
 

• Běhařov • Běšiny • Bezděkov • Biřkov • Bolešiny • Břežany • Budětice • Bukovník • Čachrov • Černíkov • Červené Poříčí • Číhaň • Čímice • Dešenice • Dlažov • Dlouhá Ves • Dobršín • Dolany • Domoraz • Dražovice • Frymburk • Hamry • Hartmanice • Hejná • Hlavňovice • Hnačov • Horažďovice • Horská Kvilda • Hrádek • Hradešice • Chanovice • Chlistov • Chudenice • Chudenín • Janovice nad Úhlavou • Javor • Ježovy • Kašperské Hory • Kejnice • Klatovy • Klenová • Kolinec • Kovčín • Křenice • Kvášňovice • Lomec • Malý Bor • Maňovice • Měčín • Mezihoří • Mlýnské Struhadlo • Modrava • Mochtín • Mokrosuky • Myslív • Myslovice • Nalžovské Hory • Nehodiv • Nezamyslice • Nezdice na Šumavě • Nýrsko • Obytce • Olšany • Ostřetice • Pačejov • Petrovice u Sušice • Plánice • Podmokly • Poleň • Prášily • Předslav • Rabí • Rejštejn • Slatina • Soběšice • Srní • Strašín • Strážov • Sušice • Svéradice • Švihov • Tužice • Týnec • Újezd u Plánice • Velhartice • Velké Hydčice • Velký Bor • Vrhaveč • Vřeskovice • Zavlekov • Zborovy • Železná Ruda • Žihobce • Žichovice