Tachov

Okres Tachov
 
Kraj Plzeňský kraj
Sídlo okresu Tachov
Rozloha 1 378,68 km²
Počet obyvatel
 •   hustota zalidnění 54 182 (2009)
39,3 ob./km²
 
 
Okres Tachov (Tachovsko) se nachází v Plzeňském kraji v západních Čechách. Z hlediska polohy je druhým nejzápadnějším okresem České republiky.
Okresním městem je Tachov, který se nachází v severozápadní části regionu. Rozlohou 1 378,68 km² se okres řadí na druhé místo v Plzeňském kraji, počtem obyvatel 52 895 mu však mezi okresy náleží až předposlední místo. Je zároveň čtvrtým nejméně lidnatým okresem republiky. Z toho vyplývá velmi nízká hustota zalidnění, která činí pouze 38 obyvatel na 1 km², což je hluboko pod krajským i republikovým průměrem. Okres je tvořen územím 51 obcí, z nichž 8 má statut města a 2 statut městyse.
V rámci Plzeňského kraje sousedí s okresy Plzeň-sever na východě (48 km společné hranice), Plzeň-jih na jihovýchodě (5 km hranice) a Domažlice na jihu (58 km hranice). Na severu sousedí s Karlovarským krajem – okresem Cheb (44 km hranice) . Celou západní hranici okresu tvoří zároveň státní hranice ČR a Německa v délce cca 51 km. Sousedním německým územím je spolková země Bavorsko, okresy Tirschenreuth a Neustadt an der Waldnaab.
 
Historie území
 
Některá místa dnešního okresu Tachov byla osídlena již v době kamenné, velkou část území okresu ale tvořil dost dlouho hraniční hvozd. Současná sídla začala vznikat při významných zemských stezkách z Čech do Bavorska (do Řezna a Norimberku), zejm. ve 12. stol. Kvůli ochraně zemské hranice a stezky byl již v roce 1121 založen hrad Přimda, jenž je nejstarším dochovaným hradem na našem území. Již z roku 1126 pochází také první důvěryhodná zmínka o okresním městě Tachově, ve kterém byl také strážní hrad. Ještě o 11 let dříve byla založena nejvýznamnější historická památka na okrese - bývalý benediktinský klášter v Kladrubech, založený knížetem Vladislavem roku 1115. Klášter patřil k nejbohatším a nejmocnějším v Čechách po celé 13. a 14. století.
 
 
Hrad Přimda, který se nachází nad stejnojmenným městem uprostřed Českého lesa, je nejstarším dochovaným hradem ČR. Nedaleko od něj prochází hlavní evropské rozvodí Labe / Dunaj.
Tachovsko bylo v průběhu dějin vždy „nárazníkovou zónou“ mezi českými a německými vlivy. Až přibližně do 14. století byla většina obyvatelstva česká – svědčí o tom např. také starobylé české názvy vesnic. Nejvýznamnějším českým rodem pocházejícím z Tachovska byli Švamberkové, jejichž rodové kořeny jsou ve Skviříně u Boru. V západních oblastech okresu žili Chodové – dosud nám je připomínají názvy obcí Chodová Planá, Chodský Újezd, Zadní Chodov nebo Maršovy Chody. Je nutné zmínit, že za doby panování Lucemburků byla na okrese 2 královská města – Tachov a Stříbro, což je v rámci republiky spíše raritou.
Jedním z významných mezníků historie Tachovska je období husitské revoluce, kdy se okresem několikrát prohnala husitská vojska. K rozhodujícímu střetu s křižáky IV. křížové výpravy došlo v srpnu 1427. Nejprve bylo obsazeno Stříbro, které s husity sympatizovalo. Křižáci se později dali před husity na útěk směrem k Tachovu, kde se část jejich armády ukryla v opevněném městě. K Tachovu husitské vojsko dorazilo 4. srpna. Začalo týdenní obléhání města. 11. srpna se husitům podařilo prorazit městské hradby a 14. srpna dobýt i tachovský hrad. Do Tachova byl dosazen husitsky orientovaný hejtman.
 
 
V bitvě u Tachova, která se konala mezi 4. a 14. srpnem 1427, porazila husitská vojska pod vedením Prokopa Holého vojska IV. křížové výpravy. Zároveň bylo dobyto město Tachov.
Již v 2. polovině 15. století začala na Tachovsku germanizace, spojená s kolonizací příhraničních území a náhradou obyvatel zemřelých během morových epidemií. V 17. stol. byla na Tachovsku prováděna rekatolizace, od konce století tvořili Němci již většinu populace. Jednou z mála ryze českých obcí na území okresu tak zůstala Sulislav, která je dnes poslední tachovskou vesnicí směrem na Plzeň.
Od druhé poloviny 16. stol. se v okolí Plané začíná rozmáhat těžba kovů, která probíhala již dlouhou dobu také ve Stříbře. Těžba rud potom přetrvala až do 20. stol. Třicetiletá válka způsobila také na Tachovsku obrovské ztráty na majetku i na životech – k ozbrojeným střetům došlo v roce 1621 u Rozvadova a v roce 1647 u Třebele. V roce 1680 bylo krvavě potlačeno sedlácké povstání na Ovčím vrchu u Bezdružic.
Od roku 1784 připadlo tachovské panství rodu Windischgrätzů, kteří přinesli zemědělské oblasti prosperitu. V 2. polovině 19. století se začala budovat železniční síť na území okresu. V roce 1872 byla zprovozněna trať Plzeň – Cheb, v roce 1895 lokálka Planá – Tachov, prodloužená od srpna 1910 až do Domažlic. Od roku 1901 jezdí také lokálka Pňovany – Bezdružice a konečně v roce 1903 byla otevřena trať ze Svojšína do Boru u Tachova.
První světová válka znamenala mnoho mrtvých, které nám dnes v mnoha obcích připomínají pomníky s většinou německými jmény. Po vyhlášení Československa byl vývoj na Tachovsku podobný jako v jiných oblastech bývalých Sudet. Od 30. let získávala na síle Sudetoněmecká strana, v roce 1938 připadlo v podstatě celé území okresu Říši.
Druhá světová válka znamenala konec všech židovských komunit na Tachovsku. Konec války byl ve znamení bombardování a pochodů smrti, které prošly celým územím. V Tachově připomínají tyto smutné události 2 památníky. Mohyla v níž je pochováno 232 obětí a památník na bývalém novém židovském hřbitově (cca 600 obětí), který je zároveň největším masovým hrobem na území ČR. Oblast byla osvobozena americkou armádou, která dorazila 2. května 1945.
 
 
Pod tachovskou mohylou v sadu Višňovka odpočívá 232 obětí nacistického pochodu smrti z roku 1945.
V roce 1946 byla z okresu odsunuta většina původního německého obyvatelstva. Poté sice následovalo dosídlení, ale to doplnilo původní počet obyvatel jen asi z poloviny. Po roce 1948 začínají v souvislosti s nástupem vlády KSČ vznikat zemědělská družstva, naopak zanikají celé vesnice a uzavírá se hranice s Německem. V mnoha městech a střediskových obcích dochází k nové výstavbě, menší vsi však spíše upadají, prázdné domy chátrají. Vznikají nové průmyslové závody, opět ale zejména v Tachově a ve Stříbře. Tachovsko je prezentováno jako okres revolučních tradic a „hráz socialismu“. Výrazně se rozšiřuje těžba uranu se sídlem v Zadním Chodově.
Po roce 1989 dochází k dalším ohromným změnám, kdy po otevření hranice výrazně vzroste ruch v celé oblasti. Státní podniky jsou privatizovány a mnohé následovně zanikají. V roce 1997 je otevřena dálnice D5 z Plzně do Rozvadova, která ulehčí přetížené státní silnici. Dochází k relativně slibnému nárůstu obyvatelstva, které je ale dáno také vysokou imigrací cizinců. Mnohá sídla okresu (v čele s Tachovem, Planou a Stříbrem) viditelně mění svoji tvář k lepšímu, k napravení všech škod způsobených v podstatě důsledky druhé světové války bude však třeba ještě určitě dlouhý čas.
 
Památky
Stavební památky jsou na okrese Tachov zastoupeny skutečně v hojném počtu. Dokazuje to již jen fakt, že jsou všechna 4 největší města okresu vyhlášena městskými památkovými zónami a 5 vesnic okresu vesnickými památkovými zónami (Horní Jadruž, Pačín, Prostiboř, Zadní Chodov a Chodský Újezd).
V Tachově je asi nejcennější památkou staré městské opevnění, které je společně s hradbami v Nymburce nejzachovalejším v republice. Je třeba také zmínit gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol a pseudorománskou windischgrätzkou jízdárnu, která se nachází v údolí Mže ve Světcích, západně od města.
Nejen nádhernou polohou se může pochlubit město Stříbro. Většina jeho návštěvníků si zapamatuje jeho atypickou renesanční radnici a starý most přes řeku Mži s renesanční mostní věží.
V Plané na náměstí najdeme několik pěkných renesančních domů a farní kostel. Dominantou Boru u Tachova je atypická zámecká věž (součást novogotického zámku), a poutní kostel sv. Mikuláše.
Na okrese se nachází 4 národní kulturní památky. Od roku 1962 jí byl vyhlášen románský hrad Přimda, který se nachází nad stejnojmenným městečkem v nadmořské výšce téměř 850 m. Přimda je zřejmě naším nejstarším zachovaným hradem, založeným již v roce 1121. Druhou národní kulturní památkou okresu je kladrubský klášter, založený již v roce 1115, který byl dlouhá staletí střediskem kultury a vzdělanosti celé oblasti. Původně románský komplex staveb byl v 18. století barokně přestavěn podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho. Dominantou kláštera je chrám Nanebevzetí Panny Marie. Dnes je klášter druhou nejnavštěvovanější památkou v Plzeňském kraji, ročně ho navštíví přes 20 000 lidí. Zbylé 2 kulturní památky připomínají počátky slovanského osídlení u nás – jde o slovanská hradiště a pohřebiště v Bezemíně a Okrouhlém Hradišti nedaleko od Konstantinových Lázní.
 
 
Muzeum Českého lesa v Tachově je nejvýznamnější institucí tohoto druhu na okrese. V zajímavé a rozsáhlé expozici se dozvíme mnohá fakta z historie okresu. Zároveň sem sou soustředěny některé cenné umělecké předměty, jakým je například i toto přes 300 let staré dřevěné sousoší 12 apoštolů při poslední večeři Páně.
V okrese najdeme kromě Přimdy ještě 3 další rozsáhlejší hradní zříceniny – Švamberk (Krasíkov) nad Bezdružicemi, Gutštejn v údolí Úterského potoka a Volfštejn na výrazné Vlčí hoře u Černošína. Přístupné zámky jsou v Bezdružicích a v Boru u Tachova, mimořádně architektonicky hodnotný je také barokní zámek v Trpístech.
Na Tachovsku najdeme také mnohé památníky. Asi nejvýznamnějším je památník bitvy u Tachova (1427), který byl na vrchu Vysoká nad městem odhalen v roce 1971. Na Ovčím vrchu u Bezdružic najdeme památník selské vzpoury. Několik monumentů připomíná smutné období konce druhé světové války – konkrétně oběti pochodů smrti (1945). Jeden se nachází u Pístova, dva jsou v Tachově. Památník na bývalém novém židovském hřbitově je největším masovým hrobem v Čechách. Teprve v roce 1990 byl odhalen památník osvobození Tachova americkou armádou.
 
 
Tachovské městské opevnění se řadí k nejzachovalejším v zemi.
[editovat]Příroda a její ochrana
Nejcennější přírodní území Tachovsku a Domažlicku – Český les bylo 1. srpna 2005 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí se sídlem v Přimdě. Na řadě míst se zde zachovaly původní bučiny, rašeliniště a louky s pestrou květenou. Východisky do centrálního Českého lesa jsou Broumov, Branka, Lesná a Rozvadov. Různé výlety do oblasti lze podnikat také z Přimdy nebo přímo z Tachova. Český les je díky kvalitní síti rovných asfaltových cest, které zde zůstaly po Pohraniční stráži, rájem pro cykloturisty.
Dále se na okrese nachází 5 přírodních parků – Valcha, Sedmihoří, Kosí potok, Hadovka a Úterský potok. Přírodní parky Valcha a Sedmihoří najdeme na jihu okresu v blízkosti Stráže. Žulový masiv vrchoviny Sedmihoří, který na západě přechází do malebné krajiny přírodního parku Valcha s několika rybníky, je turisty stále nedoceněným územím.
Parky Kosí potok, Hadovka a Úterský potok mají vesměs podobný charakter. Jedná se o hluboká údolí stejnojmenných toků spadajících do povodí Mže. Tato údolí se vyznačují velmi divokou a krásnou přírodou s rozmanitou flórou. Do údolí Kosího potoka jsou východisky Michalovy Hory a železniční zastávka v Ošelíně. Do údolí potoka Hadovka je to nejblíže z Lestkova a Kokašic ,a i sem, stejně jako do údolí Úterského potoka, můžeme využít kvalitní spojení lokálkou Pňovany – Bezdružice.
 
 

• Benešovice • Bezdružice • Bor • Brod nad Tichou • Broumov • Cebiv • Ctiboř • Částkov • Černošín • Dlouhý Újezd • Erpužice • Halže • Horní Kozolupy • Hošťka • Chodová Planá • Chodský Újezd • Kladruby • Kočov • Kokašice • Konstantinovy Lázně • Kostelec • Kšice • Lesná • Lestkov • Lom u Tachova • Milíře • Obora • Olbramov • Ošelín • Planá • Prostiboř • Přimda • Rozvadov • Skapce • Staré Sedliště • Staré Sedlo • Stráž • Stříbro • Studánka • Sulislav • Svojšín • Sytno • Tachov • Tisová • Trpísty • Třemešné • Únehle • Vranov • Zadní Chodov • Záchlumí • Zhoř